Naše emoce jsou součástí našeho každodenního života. Proto je pro děti velmi důležité, aby se se svými emocemi naučily pracovat.

Stejně důležité je pro ně vědět, jak na emoce druhých správně reagovat. 

​​

Příběh o Meduňce a Brambůrkovi citlivě provází děti celou škálou emocí, od odvahy, radosti, až po nejistotu a vztek.

Díky tomu, že v příběhu děti mohou vidět, jaké různé emoce máme  a jak na ně jednotlivé postavy reagují, budou mít v životě nástroj, který jim pomůže emoce správně rozpoznat, pojmenovat a zpracovat.  

​​​

Jak to v praxi funguje?

​​

Děti si příběhy často vizualizují, což je přirozená součást každého procesu učení.​​

Neurověda již prokázala, že náš mozek neumí rozlišit mezi skutečnou situací a tím, co si dokážeme představit.

Když čteme o různých životních situacích, zapojujeme naši představivost

a imaginaci.

Tím, že si dítě při čtení situace představuje, automaticky se učí, jak na určité situace v reálném životě reagovat.​

​

V knize O Meduňce a Brambůrkovi se například děti setkají s pocity nejistoty, s radostí, odvahou anebo i s tím, jak klidně reagovat, když někdo druhý pláče a jak mu poskytnout potřebný prostor a klid – tedy soucit. 

​​​​

Navíc, čím častěji si budou děti příběhy číst, nebo jim tento, či podobné příběhy budete předčítat, tím pevněji si upevní v mysli způsoby, jak na jednotlivé emoce a situace reagovat. ​

​

To vše je přirozenou součástí tohoto příběhu, který bude děti bavit :-)